.: Víkend (po 14 dnech konečně spolu)
Víkend se sympatickou slečnou (jak to vidím já a píšu já)
A. se konečně objevila v mém doupěti. Po lehké inspekci mého pokoje konstatovala, že tam mám bordel.
Oba dva jsme toho měli plné zuby. Já měl za sebou celonoční retušovaní, A. noční službu. Dohodli jsme se, že nebudeme vstávat příliš brzo.
První zazvonil můj mobil o půl osmé. Kdyby pohled zabíjel, jsem už mrtvej muž.
Po necelé půlhodince zvonil mobil A.
Jsme si fifty fifty.
Vstáváme před obědem, A. si vyrábí balkánský salát, opravuji poměr práce je: 90% slečna, 10% já.
Cesta na Moravu proběhla v pohodě.
Vydáváme na houby. Asi v šest večer. Nenalézáme nic, co by se alespoň vzdáleně podobalo jedlým houbám. A. říká, že se na houby chodi v šest ráno, ne večer. Musíme prý najít alespoň jednu, abychom se mohli vrátit.
Nakonec se na nás houbařské štěstí usmálo. Nalézáme každý svoji kýženou houbu a chceme se vrátit k odloženým kolům. Ale najednou sbíráme babky a suchohřiby. Za pár desítek minut máme plný košík.
Večer nás můj pubertální bratr alias Punker nás přesvědčoval o nutnosti návštěvy nedalekého městečka. Nechtělo se mu tam jit pěšky. Konala se tam jakási pofiderní slavnost.
A. si málem cestou vykroutila oči a uši. Bratr se "vyfiknul" do jakýchsi šílených brčálově zelených riflí, na které si spínacím špendlíkem připnul nášivku Anarchy. Mikina s arabským šátkem a pracovní boty tzv. "komisňáky" dotvářely jeho image mladého nekompromisního rebela.
Na noční "výlet" s námi vyrazil i jeho kamarád. Svůj slovník mládežnící v autě asi poněkud krotili, ale volové přesto létali sem a tam. Odhadem asi padesát volu za pět minut.
Procházíme se po náměstí, které se proměnilo v jednu velkou hospodu pod širým nebem. Desítky stánků s cukrovinkami a rychlým občerstvením, ceny nejsou maloměstské, ale spíš se blíží k cenám v turistických zónách v Praze.
"Pankáč" se svým koplicem mizí někde ve tmě. Maloměstská idylka je dokreslována dechovkou (mimochodem naprosto ukrutnou). Prcháme raději do jednohu z průjezdů-hospody. Zde hudbu produkuje místní začínající kapelka. Ale je to lepší než dechovka.
Volno uplynulo velmi, ale velmi rychle. Na zpáteční cestě se zastavujeme v Jihlavě. Jdeme se podívat na výstavu Jana Koblasy. Dílka jsou to velmi zajímavá. Motivem jsou biblické náměty nebo... ženy. V galerii (umístěné v gotickém domě) také "visí" Mikuláš Medek a několik známějších umělců.
Mimochodem: A. ty koupené placky jsou fakt vynikající. Jestli nedojedeš, sežeru je.
.: poslal hledamte_najdute 16.09.2006, 11:17:00
Komentáře
( - Mail - WWW
)
hele- chybi Luciin skok:)
(hledamte_najdute - Mail - WWW
)
Trváš na něm?
Ja bych to moc nerozmazaval...
Přidání komentáře...
